Ládví si oblíbili i slavné osobnosti. Někteří zde bydleli či bydlí, ale i mají zde chaty a tráví zde svůj volný čas.

Kateřina Brožová

herečka, zpěvačka, moderátorka
Datum narození:09.02.1968 Praha
Životopis: Narodila se 9. Února 1968 v Praze. V roce 1991 absolvovala DAMU a hned poté začala hrát v Divadle na Vinohradech. Kateřina Brožová se v tomto divadle objevila ve více než dvaceti rolích. Od roku 1997 hostuje v Hudebním divadle v Karlíně kde hraje hlavní role v muzikálech, např. Anděl s ďáblem v těle, Někdo to rád horké atd. Kateřina Brožová se do podvědomí diváků dostala především díky roli sekretářky ředitele školy Renaty v seriálu Život na zámku.

Věra Ferbasová

herečka
narození: 21.09.1913 Sukorady u Hořic
úmrtí: 04.08.1976 Rakousko-Uhersko
životopis: Věra Ferbasová byla česká herečka. K profesi herečky se dostala náhodou, když v Divadle Vlasty Buriana, kde pracovala jako sekretářka, musela jednou zaskočit za nemocnou herečku. Později hrála ve více než čtyřiceti filmech, především komediích. Většinu z nich režíroval Vladimír Slavínský. V 30. letech patřila k našim nejoblíbenějším komediálním herečkám

František Hurych

Jiří Malásek

pianista, hudební skladatel

narození: 07.08.1927 Brno
úmrtí: 27.09.1983 Teplice
životopis:Klavírní hru začal Jiří Malásek systematicky studovat až ve svých 23 letech, navíc soukromě u K. Vinkláta v Praze. Hudbě se ovšem věnoval dřív, u ředitele kůru J. Sasky. Maturoval na gymnáziu v Brně. Jeho první významné veřejné vystoupení se odehrálo v roce 1947 v Hudebním divadle v Karlíně. Zahrál tehdy jako host v proslavených živě vysílaných rozhlasových pořadech orchestru Karla Vlacha. Interpretace evergreenu Cole Portera Hrajeme beguin přitáhla k mladému pianistovi pozornost odborníků, kteří mu předpovídali úspěšnou budoucnost. Jejich prognóza se ukázala jako správná. Jiří Malásek spolupracoval s několika orchestry, nejvýznamnější bylo angažmá u Dalibora Brázdy. S Jiřím Bažantem založili v 60. letech klavírní duo, které pak několik let slavilo úspěchy doma i v zahraničí. Oba klavíristé spolupracovali i jako autoři scénické hudby. V roce 1956 se Jiří Malásek stal hudebním dramaturgem zábavné hudby v Československé televizi, současně skládal (samostatně, s Vlastimilem Hálou, Jiřím Bažantem a dalšími autory) hudbu k filmům (Zámek pro Barborku, Starci na chmelu, Dáma na kolejích), divadelním a televizním inscenacím (Ikarův pád, Tažní ptáci) i televizním seriálům (Příhody Bláhovic rodiny, Tři chlapi v chalupě, PanTau). Oblíbený byl jeho vlastní televizní hudební pořad Romantický klavír. Jeho skladatelské konto doplňuje řada písní (Potkala jsem malíře - na text Jiřího Suchého) a instrumentální skladby. V roce 1974 získal I. cenu v soutěži ostravského rozhlasu o dětskou píseň.

Petr Malásek

klavírista a skladatel

narození: 10.06.1964 Praha
životopis:Pochází z hudební rodiny. Jeho otec Jiří Malásek byl pianistou a skladatelem. Odborné vzdělání získal Petr Malásek na pražské konzervatoři (klavír u Emila Leichnera, skladba u Františka Kovaříčka v letech 1979–1985. Studoval také na hudební fakultě Akademie múzických umění (skladba u Jiřího Pauera a Václava Riedlbaucha v letech 1985–1990. S výjimkou let 2000 a 2001, kdy působil jako pedagog na pražské konzervatoři (učil skladbu na oddělení populární hudby a zpěvu), je ve svobodném povolání. Od roku 1990 spolupracuje jako pianista a kapelník se šansoniérkou Hanou Hegerovou. Těžištěm Maláskovy umělecké činnosti je skladba. Komponuje především scénickou hudbu pro film, divadlo a televizi. Až dosud (k roku 2003) vytvořil více než 120 titulů tohoto typu. V roce 2003 byl nominován na filmovou cenu Český lev v kategorii Nejlepší hudba. Dosavadní tvorba prokazuje především silnou melodickou invenci, stylovou pružnost a mnohostrannost a instrumentátorskou zručnost. Ve své pianistické profesi je Malásek vyhledáván rovněž jako citlivý doprovazeč.

František a Růžena Naskovi

Růžena Nasková

herečka

narození: 28.11.1884 Praha
úmrtí: 17.06.1960 Praha
životopis: Legendární herečka Národního divadla Růžena Nasková, vlastním jménem Nosková, se narodila 28. listopadu 1884 v Praze. Narodila se do pražské měšťanské rodiny, její otec byl magistrátní úředník. Už od mládí toužila po divadlu, ale otec si to nepřál. Až po jeho smrti začal studovat zpěv a učila se herectví u Otýlie Sklenářové – Malé. Od roku 1907 byla členkou Národního divadla, kde vytvořila řadu nezapomenutelných rolí (například ve hrách Paličova dcera, Kvočna, Jan Žižka, Romeo a Julie, Hamlet, M. D. Rettigová nebo Lucerna). Ve „zlaté kapličce“ hrála až do svého odchodu na odpočinek v roce 1955. Růžena Nasková byla manželkou známého malíře Františka Naskeho a starší sestra Naskové byla spisovatelka Helena Malířová (1877 – 1940).

František Nasek

malíř

Přemek Podlaha

Alena Vránová

herečka
narození: 30.07.1932 Praha
životopis:Alena Vránová získávala své první umělecké zkušenosti v poměrně útlém věku. Už jako malá účinkovala v Dismanově dětském rozhlasovém souboru a v dětských rolích vystupovala na některých pražských jevištích. Původně se chtěla stát učitelkou, ale nakonec se rozhodla pro studia na DAMU. Po jejich absolvování působila do roku 1956 nejprve v Oblastním divadle v Benešově a posléze se stala členkou divadla ABC, kde spolupracovala mj. s Janem Werichem či později s Otou Ornestem. V padesátých letech platila za jednu z největších ženských hvězd československé kinematografie.

Vilém Zítek

pěveck
narození: 09.09.1890 Praha
úmrtí: 11.08.1956 Praha
životopis:Zítek patří k největším českým pěvcům. Měl obrovský pěvecký a herecký talent, byl nazýván pěvcem - hercem ve smyslu Šaljapinově. Velmi brzy se dopracoval ke zvládání i těch nejobtížnějších interpretačních úkolů. Měl průrazný bas, který byl v lyrických partiích dokonale kantabilní a vynikal ojedinělou jevištní výrazovostí. Vynikající bylo rovněž jeho umění masky. V roce 1925 odešel Zítek do Itálie, zpíval v Turíně a v milánské Scale, potom v Berlíně, Stockholmu, Moskvě aj. V roce 1931 se vrátil k trvalému angažmá do Národního divadla. K jeho nejslavnějším kreacím z českého repertoáru patřil Kecal (Prodaná nevěsta), Chrudoš (Libuše), Rarach (Čertova stěna), Vodník (Rusalka) a Janek (V studni). Z repertoáru světového to byl především Basilio (Lazebník sevillský), Filip II. (Don Carlos), Mefistofeles (Faust a Markéta i Boitův Mefistofeles), Boris Godunov, Gremin (Eugen Oněgin), Masetto, Leporello i Don Giovanni, Figaro (Figarova svatba), Pizzaro (Fidelio), Kašpar (Čarostřelec), Daland (Bludný Holanďan), Heřman (Tannhäuser) a mnoho dalších.